Blackout 4.7. 2025

Základ pro blackout - Plán provozu přenosové sítě

Podmínky pro vznik blackoutu najdete v manažerské přípravě, tedy v dokumentu "MĚSÍČNÍ PŘÍPRAVA PROVOZU ES ČR" pro měsíc červenec 2025.

Samozřejmě, že ty chyby nejsou vidět na první pohled. Šlo o souhru okolností, kdy obvyklé výpočty N-1 byly v pořádku, ale ve skutečnosti byla přenosová síť už před přerušením vodiče na lince V411 velmi zranitelná.

Je jednodušší vše svést na přetržený vodič, nastavení ochran na rozvodnách nebo elektrárnách, než přiznat že skutečný základ pro blackout byl v manažerské práci a v plánu provozu pro měsíc červenec.

Vzniku blackoutu pomohl vypnutý neobvykle vysoký počet linek ZVN/ VVN, dále ohlášené a plánované dopolední snižování výkonu na elektrárně Ledvice 6 a současně dispečerské odstavení ostatních uhelných zdrojů v severní části republiky v dopoledních hodinách od 30. června do 4. července 2025.

Fakt, že stabilita sítě se má a může udržovat jinak ukázala následně situace při finální opravě vodiče na V411 na přelomu srpna a září 2025.

• Dálší

Příprava provozu : vypnuté linky 400kV

Na červenec 2025 bylo naplánováno vypnutí 12 linek ZVN 400kV a jedna linka VVN 220kV. Je jasné, že opravy konkrétních vedení se musí někdy provést. V některých případech vypnutí konkrétní linky souviselo i s pracemi na transformátorech a dalších zařízeních, která na konkrétní linky VVN navazují v rozvodnách.

Na obrázku přenosové soustavy je naznačené rozdělení soustavy na jižní a severní část. V jižní části byly v provozu jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Zdroje na vodních elektrárnách na vltavské kaskádě. V jižní části jsou i přes hraniční spojení s Německem a Rakouskem.

V severní části byly ráno na pokyn dispečerů operativně odstaveny výrobní bloky v Počeradech a Chvaleticích. Na elektrárně Ledvice 6 se prováděli testy. Dne 4.7. 2025 před obědem nebyl v severní části přenosové soustavy žádný výkonný výrobní blok v běžném provoze. Jak jsem uvedl Ledvice 6 měly ohlášené snižování výkonu z důvodů testů.

• další - Příprava provozu, linka V414

Příprava provozu : vypnutá linka ZVN 400kV Řeporyje - Chodov

Každá linka ZVN / VVN má v síti svoje důležité místo, ostatně proto se konkrétní linky budovaly a provozují. Důležitost linky ZVN V414 z rozvodny Řeporyje do rozvodny Chodov spočívá v zajištění přenosu elektřiny z levého na pravý břeh Vltavy v Praze. Důležitost rozvodny Chodov spočívá v tom, že umožňuje přenos elektřiny z jaderné elektrárny Temelín do pražské aglomerace a přes rozvodnu Čechy střed dál do severní části přenosové soustavy.

Vypnutí linky V414 bylo spojené s vypnutím linky V476 z rozvodny Kočín (Temelín) do rozvodny Chodov. Mimo jiné i proto, že se na rozvodně Chodov prováděli úpravy mezi těmito linkami a navazujícími prvky rozvodny. Pro pochopení blackoutu je důležité mít na paměti, že vypnutí linek 414 a 476 nebylo v severní části nijak jištěno doplňkovým výrobním zdrojem.

V souvislosti s blackoutem 4. července 2025 je ještě důležité zmínit dloudohodobé odtavení linky V453 Krasíkov - Neznášov a dál přes V452 do Bezděčína. Tyto linky (V453/ V452) jsou druhou cestou z Krasíkova na západní části přenosové sítě, vedle linky V401 Krasíkov - Týnec - Čechy Střed, které se pár minut po pádu vodiče na V411 přetížila.

Naproti tomu na konci srpna 2025, se prováděla opětovná oprava vedení V411, včetně výměny vodiče/ lana na jedné fázi. V dotčené dny na přelomu srpna a září kdy bylo vedení V411 vypnuté, byly v plném provozu Ledvice 6 a byly zapnuté linky V414 Řeporyje - Chodov a V476 Kočín - Chodov a přes to byly ponechány ve výkonu bloky v elektrárnách Počerady I. a Chvaletice.

• další - Postup dispečerů

Postup dispečerů : rychlé odpojení části spotřebitelů

Práce lékařů-operatérů, pilotů, strojvedoucích, směnových inženýrů v jaderných elektrárnách s sebou nese rizika a zodpovědnost dokázat se rozhodnout pod tlakem a rychle. Proto tito profesionálové používají pro přípravu simulátory a / nebo dlouho asistují služebně starším kolegům.

Lékaři se před operací důkladně seznamují s anamnézou, předoperačními vyšetřeními a hlavně snímky operovaného orgánu. Podobně piloti si před letem kontrolují stav letounu, meteorologickou předpověď pro plánovanou trasu letu a parametry cílového letiště. Když se ve zprávě ČEPS a ENTSO hovoří o dispečerech s desetiletou praxí, pravidelnými školeními a zkouškách na simulátoru, tak to vyvolává mnoho otázek.

Dispečeři již v předstihu museli / měli vědět o velkém množství odpojených linek ZVN/ VVN v týdnu od 30.6 do 4.7. 2025. Stejně tak museli být před nástupem do služby seznámeni s faktem, že elektrárna Ledvice 6 nebude pracovat v standardním režimu, ale bude mít snížený výkon a budou se na bloku provádět opravy nebo testy. Takže bylo možné se na možné/ potenciální komplikace již dopředu připravit. To není nějaká spekulace. Tak uvažují lékaři, piloti i dispečeři letového provozu. Pokud nadřízení nevytvořili kvalitní a odpovídající podmínky pro včasnou přípravu dispečerů, tak zásadním způsobem přispěli k blackoutu.
Stačilo k výpočtům N-1 přidat ještě předběžnou obezřetnost, případně péči řádného hospodáře. Navíc při opravě V411 na konci srpna ukázali, že tak uvažovat dokážou. Ukázali to, ale pozdě..

Ve zprávách ČEPS a ENTSO se uvádí, že po pádu vodiče na lince V411 dispečeři zjišťovali co se děje. To je na první pohled srozumitelné. Jenže dispečeři měli/ museli být na takovou situaci už v předstihu připraveni. Podobně jako lékaři nebo piloti. Takže v okamžiku přerušení linky V411 měli předpokládat co bude následovat - nedostatek elektřiny v severní části přenosové soustavy.

Dispečer s desetiletou praxí po přerušení linky V411 rychle a spolehlivě zjistí stav největšího zdroje a největšího spotřebiče. Takže se spojí s dispečery Ledvice 6 (výroba) a s dispečery PVE Dlouhé stráně (spotřeba, čerpání do horní nádrže). Nejpozději v 11.55, spíš dříve mohli mít dispečeři jasno. Ledvice 6 nevyrábí a komplikují stabilitu sítě, Dlouhé stráně stále čerpají a berou elektřinu z přenosové sítě.

Přetížení linky V208 a linky V401 z Krasíkova jasně ukázaly, že ve skutečně krizových situacích není možné čekat, až ředitel vše zváží a posoudí politické dopady rozhodnutí. V okamžiku, kdy se přetěžují důležité body v přenosové síti, tak rozhodují minuty, sekundy, připravenost týmu a vnitrofiremní kultura.

V případě dobře připravených postupů (informace o počtu vypnutých linek a stavu Ledvic 6 museli znát na začátku směny) a dobré firemní kultury v ČEPS (to je vážnější věc a nikdo o ní zatím nemluvil) by dispečeři místo odpojení zdroje, tedy linky V208, tak odpojit zátěž, tedy část spotřebitelů.

V případě odpojení pravého břehu Vltavy v Praze a části Středních Čech na rozvodně Čechy Střed by se jednalo o odpojení cca 800MW zátěže. Odpojení by pomohlo udržet elektřinu v dalších regionech, místo blackoutu by se odhadem jednalo o asi 60 - 90 minutový výpadek v Praze a okolí nebo v Libereckém (Bezděčín), případně Královehradeckém kraji (Neznášov).

V případě takto omezeného výpadku by se, ale mohla v prostředí energetiky opakovat situace, kterou jsem zažil při povodních v roce 1997 na Moravě. Politici v Praze osobně poznali a pochopili co je to povodeň až v roce 2002.

Někdo může argumentovat tím, že dispečer může určitou oblast odpojit pouze v případě, že je vyhlášen "Stav nouze". Ano, proto jsem již několikrát zmínil vnitrofiremní kulturu.
Dne 4.7. 2025 se fyzika a ochranné prvky přenosové sítě neptaly a odpojily severní část republiky. Následně vedení ČEPS stejně (zpětně) vyhlašovalo Stav nouze a velká část přenosové soustavy musela startovat "ze tmy", laicky řečeno muselo se startovat v situaci, kdy v elektrárnách nešla elektrika.

Jenže způsob jakým byl vyhlášen "Stav nouze" vedením ČEPS dne 4. července 2025 odpoledne ukazuje, že se nejednalo o potvrzení kvalitní práce týmu dispečerů, ale šlo o zvláštní formu manažerského pudu sebezáchovy a snahu o "udržení vlastní židle"

• Shrnutí a závěr

Shrnutí a závěr

Na jednu stranu už od 4. července 2025 uplynula delší doba a je přirozené na nepříjemné věci z minulosti zapomínat a vytěsňovat je ze vzpomínek. Blackout skončil, dodávky elektřiny byly obnoveny a život se vrátil do běžných kolejí. Tím by ale celá událost skončit neměla. Smyslem vyšetřování podobných událostí není pouze určit, které zařízení jako poslední vypnulo, ale především zjistit, proč se z jednotlivých provozních problémů mohl během několika minut stát rozsáhlý výpadek elektrizační soustavy.

Příprava provozu přenosové soustavy v období od 30. června do 4. července 2025, reakce na výpadek vedení V411 i způsob řízení soustavy v následujících minutách ukazují, že technická porucha sama o sobě nevysvětluje rozsah následného blackoutu. Přenosová soustava musí být samozřejmě schopna přežít výpadek vedení nebo výrobního zdroje. Rozhodující proto není jen samotná porucha, ale také to, jaké provozní podmínky jí předcházely a jak rychle a účinně na ni dokáže dispečink reagovat.

Právě zde se podle mého názoru objevují nejzávažnější otázky. Před událostí byla část výrobních zdrojů mimo provoz, v síti existovaly významné výkonové toky a některá zařízení byla již značně zatížena. Po výpadku V411 následovala série dalších změn, které během několika minut vedly k přetěžování dalších prvků soustavy. Dispečeři přitom měli jen velmi krátký časový prostor pro nalezení a provedení nápravného opatření. Závěrečná zpráva ERÚ sama uvádí, že po výpadku V411 dispečeři analyzovali vzniklou situaci a hledali nápravná opatření. Otázkou zůstává proč dispečeři ČEPS analyzovali a nebyly dopředu připraveni na možné komplikace, jako piloti při letu v horším počasí nebo na složitější letiště.

Za zvlášť důležitou považuji otázku, zda byly před vypnutím V208 dostatečně využity možnosti, které přenosová soustava v daném okamžiku nabízela. Nejde přitom pouze o spouštění dalších elektráren, jedním z možných nápravných opatření mohlo být a může být v budoucnu rychlé snížení spotřeby.

A tím se dostáváme od techniky k organizaci a řízení. Bezpečnost přenosové soustavy není dána pouze kvalitou vedení, transformátorů a elektráren. Je výsledkem přípravy provozu, správného vyhodnocení rizik, dostupnosti výrobních a regulačních zdrojů, nastavení pravidel a především schopnosti dispečinku v kritickém okamžiku rychle použít všechny dostupné prostředky.

Proto nepovažuji blackout ze 4. července 2025 za pouhou smůlu způsobenou řetězcem několika technických poruch. Technické poruchy byly bezpochyby spouštěčem události. Závažnější otázkou však zůstává, proč byla elektrizační soustava v daném okamžiku tak zranitelná a proč se dostupné možnosti obrany nepodařilo využít dříve, než došlo k rozpadu soustavy.

Jestliže má být z blackoutu skutečně vyvozena poučení pro budoucnost, nestačí opravit vadné vedení, změnit několik provozních pravidel nebo přidat další kontrolní mechanismus. Je nutné zabývat se také tím, jak se rozhodovalo před událostí, jak se rozhodovalo během ní a zda organizační a manažerské nastavení umožňuje dispečerům skutečně využít technické možnosti, které mají k dispozici.

Blackout proto není jen příběhem o jednom vedení, jednom transformátoru nebo jednom elektrárenském bloku. Je především testem celého systému – jeho techniky, pravidel, přípravy i lidí, kteří jej řídí. A právě proto bychom na něj neměli zapomenout jen proto, že po více než roce už opět funguje všechno zdánlivě normálně.